BFK Orel HK

Do nového ročníku jsme znovu vstupovali se dvěma týmy. Naše áčko si po vysněném postupu mělo poprvé vyzkoušet okresní přebor, béčko čekala druhá sezona v historii opět v 2.A třídě. Cíle pro obě mužstva byly před sezonou podobné - stabilizovat kádr a hrát klidný střed tabulky. Jak už se ale u nás stalo zvykem, dopadlo to opět úplně jinak...

B tým

Do podzimní části sezony vstupovalo béčko s několika změnami v týmu. Kádr opustila první dívka v týmu Klára Gümplová, nejstarší hráč Jiří Vojáček, zahraniční hvězda Kennedy Kolobetso a také další hráči jako Richard Wunderlich a Tomáš Rychtár. Jako hlavní posilu jsme naopak přivítali Tomáše Zelenku, který náš dres do této chvíle oblékl jen na povedeném Babylon Cupu 2011, kde jsme skončili na parádním 8.místě. Spolu s ním jsme získali do svých řad novou generaci zahraničních akvizic, botswanské studenty Manua a Prince. Poslední podzimní posilou se stal Pepa Hofmeister, další z řady studentů Biskupského gymnázia, který v dalším vývoji celého klubu sehraje ještě významnou roli. Novým kapitánem týmu se vzhledem k sporadické docházce Honzy Baťky stal Jára Javorský. Začátek sezony nevypadal na nějaké velké výsledkové zlepšení. Z prvních pěti kol jsme získali pouze jediný bod a potáceli jsme se na úplném dně tabulky. Od začátku října se ale vše změnilo. Vysoká výhra 13:2 nad Kanonýrem odstartovala naší velkolepou sérii. Do konce podzimu už jsme neztratili ani bod a díky šesti výhrám v řadě jsme přezimovali na překvapivé třetí příčce. 

Vynořila se tak zásadní otázka, jak k našemu B týmu přistupovat. I když to na první pohled vypadalo idylicky, už na ten druhý bylo všem jasné, že příliv bodů mají na svědomí především hráči áčka, že v kádru jsou obrovské rozdíly a především, že docházka kmenových hráčů má k ideálu velmi daleko. 

V jarní části jsme účelově omezili počet hráčů áčka, kteří chodili B týmu pomáhat, což se projevilo i na výsledcích. Na druhou stranu jsme na začátku roku 2013 získali další zahraniční posilu. Thiza Stephen se nakonec stal v této sezoně nejpilnějším ze všech tří krajanů a byl spolehlivou oporou béčka. V průběhu jara pak přišli další hráči, jejichž angažování přineslo velké omlazení kádru. Byli to sotva čtrnáctiletí Kuba Lisý, David Řeháček, Pavel Bareš, Filip Šmída a Kryštof Pelcl. Filozofie našeho týmu velela jasně a neustoupili jsme z ní ani tentokrát. Hráči, kteří chodí na tréninky, mají zájem s námi hrát a chovají se slušně, měli, mají a vždycky budou mít dveře v našem klubu otevřené. Je samozřejmostí, že tyto změny v kádru se musely projevit na jarních výsledcích. Bylo by šílené si myslet, že čtrnáctiletí kluci s minimálními zkušenostmi s fotbalem mohou v malé kopané ihned konkurovat starším soupeřům s dlouholetými zkušenostmi. Za celé jaro jsme tak zvítězili pouze třikrát a ačkoliv jsme ani na jaře neměli záporné skóre, právě nedostatek zkušeností zapříčinil hned několik velmi těsných porážek. Sezonu jsme zakončili s největším počtem vstřelených branek v soutěži a s druhým nejlepším skóre vůbec, ale 29 bodů stačilo v konečném zúčtování jen na průměrné osmé místo. Nejlepším hráčem sezony byl, pomineme-li občasné posily z áčka, kapitán týmu Jára Javorský.

Ke konci jara už bylo jasné, že obrovské rozdíly mezi hráči béčka se stávají problémem pro jeho poklidné fungování a mně se začal v hlavě pomalu rodit plán na založení našeho už třetího týmu...

A tým

Po dvou letech strávených v 1.třídě nás v sezoně 2012/13 čekal Okresní přebor. Ačkoliv jsme v souvislosti s cílem pro tento ročník jako nováček nahlas mluvili o klidném středu tabulky, moc dobře jsme věděli, že v okrese je velmi mnoho týmů, které do kraje kvůli spojení s některým z jeho účastníků postoupit nemohou. A že z okresu se dá postoupit mnohdy i z pozice uprostřed tabulky. Do sezony jsme poprvé vstupovali bez tradiční opory zadních řad Simona, který se vrátil do Anglie. Adekvátní náhrada se hledala těžce, a tak jsme vsadili na zapracování mladého Honzy Stonawskiho s cílem vytvořit z něj stabilního obránce pro další roky. Kvalitní výkony v áčku předváděl také Tomáš Zelenka, který si jako nováček udržel po celou sezonu průměr gólu na zápas.Jak už se stalo u našeho áčka zvykem, podzim nám vyšel skvěle. Do nové soutěže jsme vlétli jako uragán a o žádné složité adaptaci nemohla být ani řeč. Za celý podzim jsme jen jednou odešli poraženi, v 10.kole nás porazil tým U Dvora, nicméně v zápase s těmito lidmi je výsledek vždy až druhotný a nejdůležitější bylo, že jsme ze zápasu odešli živí a zdraví. 36 bodů a 108 vstřelených gólů nás vyneslo na první místo po podzimní části. Jen Matěj dokázal na podzim nasázet 26 gólů.

Stejně jako je naším zvykem zahrát skvělý podzim, tak už se stává zvykem i to, že na jaře jdou naše výkony i výsledky dolů. Ve druhém jarním zápase jsme schytali největší debakl v naší historii a prohráli s Gigantes 0:8. Přestože jsme během jara prohráli ještě s Fugasem, Royalem a Bruggami a naše produktivita výrazně poklesla, o našem postupu nebylo pochyb prakticky po celé jaro. V celkovém pořadí jsme se sice propadli na třetí místo, ale opět jsme postoupili jako první a společně s námi šel do kraje Royal, který nás doprovodil už podruhé za sebou. Pokles celého týmu korespondoval s poklesem výkonů a produktivity Matěje, který k 26 ligovým gólum z podzimu přidal na jaře pouhé tři. Nejlepším střelcem týmu se tak stal s 36 brankami Marek. 

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek