BFK Orel HK

První sezona v Divizi D - křest ohněm a nervy o záchranu!

Po historickém postupu do Divize přišlo rychlé vystřízlivění. Úzký kádr, vyšší kvalita soutěže a mnoho výjezdů na venkovní utkání vyústilo v celkovou nováčkovskou daň. Mezi 12 týmy jsme obsadili předposlední místo, když pod námi skončil jen Torf Pardubice. 17 bodů z 22 zápasů stačit prostě nemohlo, vždyť další týmy nad námi se dostaly aspoň na 24! Alfa a omega našeho trápení se staly venkovní zápasy. Zatímco na domácí palubovce jsme uhráli solidních 14 bodů s vyrovnaným skóre, venku jsme nezvítězili ani jednou, připsali si jen tři body za tři remízy a skončili s nelichotivým skóre 18:37. Jedinou výraznější letní posilou byl Mikuláš Heřman, který se stal novou brankářskou jedničkou A týmu. Dalším novicem byl Nikolas Soumar, který však odehrál v divizi pouze 6 zápasů. Jinak jsme spoléhali na stejné hráče jako v předchozí sezoně, ale zatímco loni byl Petr Jakubec jedním z tahounů mužstva v honbě za postupem, v té letošní odehrál pouze dva zápasy a jeho góly nám očividně chyběly. Obecně jsme měli s přechodem na vyšší úroveň velký problém, nikdo z našich hráčů nijak výrazně nevynikal. O pozici nejlepšího střelce se rozdělili Petr Čapek, Jirka Rychtár a Marek Lisý, ale 8 gólů za sezonu bohužel pro nás není to, co by mělo na nejlepšího střelce v týmu stačit. Zaznamenali jsme za sezonu jen čtyři výhry - dvakrát jsme porazili poslední Torf, jednou 10. Světlou nad Sázavou a jednou 9. Gilotinu Choceň, s lepšími soupeři jsme však zaostávali. Dlouho po závěru sezony to vypadalo, že v dalším ročníku nás čeká opět jen kraj, ale díky dosti složitému sstému postupů a sestupů z vyšších i nižších soutěží a odhlášení dvou účastníků divize, kteří se jinak zachránili, jsme v třetí nejvyšší futsalové soutěži v ČR zůstali i pro sezonu 2016/2017. Dobře však víme, že pokud máme být důstojnými soupeři pro ostatní týmy, musíme se zlepšit a rozšířit náš stávající kádr. 

Po postupu áčka do divize jsme se rozhodli, že do dalšího ročníku krajského přeboru přihlásíme nově vzniklé béčko. Jeho kapitánem jsme určili Lukáše Salavce, který byl po celou sezonu jasnou brankářskou jedničkou týmu. Jeho zásluhou se kádr rozrostl také o tři nové tváře - Míru Zádrapu, Petra Ciemalu a Leoše Kollára, studenty medicíny z Hradce Králové. Především první dva jmenovaní patřili k oporám týmu. Celkově mělo béčko velký problém jak s docházkou, tak s úrovní soupeřů. Hráčů, kteří chodili pravidelně, bylo opravdu poskrovnu. Kromě již zmiňovaného Lukáše, Míry a Petra se tým mohl spolehnout už jen na Honzu Stonawskiho, Jirku Šrámka a částečně Pepu Hofmeistera. Týmu tak občas vypomohl někdo z áčka, ale ani to nestačilo. V sezoně jsme získali z 12 zápasů pouhé 3 body - za vítězství 5:4 nad Gipsy Brazil. Několik zápasů bylo vyrovnaných, ale chyběly nám v něm shodně jak zkušenosti, tak větší počet hráčů. Například s jasným vítězem kraje Flamengem, jsme v pěti hráčích dokázali vyhrát první poločas po skvělém výkonu, ovšem ve druhém nám došly síly a byla z toho jasná prohra 3:9. Pro příští sezonu musíme béčko rozšířit jak kvantitou, tak kvalitou. 

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek